Teplotní inverzi zná v České republice snad každý, hlavně ten, kdo žije v nížinách. Inverze teploty znamená, že teplota s rostoucí výškou vzrůstá. To není obvyklý jev, normálně teplota s výškou klesá. Teplotní inverze může vznikat několika způsoby a rozlišujeme proto několik různých druhů těchto inverzí. U nás se často, hlavně na podzim a v zimě, setkáváme s radiační inverzí, jejíž vznik spočívá v tom, že zemský povrch se ochlazuje za dlouhých nocí a jen málo se prohřívá během krátkých dnů, takže jeho teplota postupně každým dnem klesá. Od ochlazujícího se zemského povrchu se následně ochlazuje také vzduch k němu přiléhající, čímž se stává těžším a stéká do nižších poloh, do údolí, kotlin, prohlubenin nebo nížin. Tam dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku mlhy nebo nízké inverzní oblačnosti. V té době je potom v nižších polohách chladno, mlhavo či dokonce sychravo, zatímco vevyšších polohách, na vrchovinách či horách, panuje jasné a překvapivě teplé počasí.

Inverzní počasí je často provázeno mlhami v nížinách nebo v údolích - tam jsou pro jejich vznik příhodné podmínky. Je tam dostatek vlhkosti a vzduch se stále více ochlazuje, takže pak dochází ke kondenzaci vodní páry. Pokud v předpovědi počasí upozorňují na inverzi, je nutno počítat se zhoršenými rozptylovými podmínkami a zhoršenou kvalitou ovzduší tam, kde je chladný vzduch. Pod inverzí zpravidla nefouká žádný vítr, nedochází k promíchávání vzduchu a koncentrace škodlivin narůstají. Inverzní situace nastávají obvykle ve stabilních tlakových výší na podzim a v změ.